chovatelská stanice borderteriérů

Rodíme !!!

09.05.2012 06:41

V 5:30 se Hanelce narodila první holčička, před veterinou v Kroměříži po píchnutí oxytocinu. Doma se narodil ještě kluk, oba jsou čilí a zdraví a my jdeme pokračovat v porodu, bříško je ještě pořád plné.

Další info odpoledne ... ;)

Tak a teď trochu podrobněji, když Hanelka odpočívá ... já budu odpočívat asi až v hrobě! :)

Hanelka nás hodně dlouho napínala. Už tři noci jsem se pořádně nevyspala, protože vlivem opravdu obrovitého bříška Hanelka dost funěla a já jsem si nebyla jistá, jestli to je už k porodu nebo ne. Tak jsem byla ve střehu a nespala jsem. Teda skoro.

Včera se už začala opravdu k porodu chystat, začala po ranní procházce kdy odmítla snídani, začala hrabat střídavě ve třech pelíšcích (včetně porodnice), třásla se a zrychleně dýchala. Takže jsem se o dní celý den nehnula, co kdyby. Jenže ono pořád nic ... večer jsme se ukládali ke "spánku", Hanelka pořád jen hrabala, zrychleně dýchala a dost se třásla. Kolem jedenácté už jsem z toho byla natolik nervózní, že jsem zavolala na veterinární pohotovost o radu. Prý dokud netlačí, neodteče voda a štěňátka se v bříšku mrskají, tak mám být klidná. Klidná jsem teda moc nebyla, ale čekala jsem. Dokonce jsem po půlnoci i usnula a spala jsem až do tří hodin! :D  

O půl čtvrté Hanelce konečně odtekla plodová voda a začala tlačit. Jenže se opět nic jiného nedělo ... Po hodině a půl občasného tlačení jsem opět volala na pohotovost (kolem páté už to není tak hrozný ...), pan doktor mi řekl že by se na ni měl podívat. Tak jsme jeli, na sonu viděli tlukoucí bordeří srdíčka a mrskající se nožičky, v porodních cestách štěně zaseklé nebylo a Hanelka byla hezky otevřená. Tudíž nejspíš došlo k tomu, k čemu docházívá u velkých vrhů, a to k únavě dělohy dlouhou přípravou a velkým "natažením". Krom toho vysokého počtu štěňátek, který není úplně typický pro feny jejího věku, měla tentokrát i hodně plodové vody, takže děloha opravdu měla být z čeho unavená. Ostatně i Hanelka, když to všechno v bříšku musela nosit.

Takže pan doktor Hanelce píchl oxytocin a nějaké (asi) kortikoidy pro vyvolání porodu a poslal nás chodit ven. Do pěti minut byla první, grizzlí holčička na světě! Narodila se venku, ve vysoké trávě ... nenechala jsem ji spadnout na zem, pomohla jsem Hanelce ji zbavit obalů, společnými silami jsme překously/přetrhly pupeční šňůru a pan doktor nás poslal domů. 

Doma se v poměrně rychlém sledu, během dvou hodin, narodila další čtyři štěňátka. Nejdřív grizzlí kluk, ten se narodil hezky spořádaně doma, po něm za hodinku dlaší kluk, tentokrát modrý, taky doma. Necelých dvacet minut poté na nás vystrčil zadeček velký modrý kluk, který si trochu lokl plodové vody jak nemohl vytáhnout své tlusté bříško ven z maminky, ale už je v pořádku a nechroptí. Narodil se venku na zahrádce, když jsem Hanelku vyvedla na čurání. Protože je to už druhý modrý kluk, dostal kvůli identifikaci bílý řetízek z bavlnky. Půl hodiny po něm se narodila, taky venku, na dvorku grizzlí holčička, první která nemá víc než 200 gramů. Ale 190 je taky hezká váha! :) Pro změnu šla taky zadečkem ... 

Těmi pěti štěňátky se Hanelka natolik vyčerpala, že další štěňátko na nás, opět zadečkem napřed, vykouklo až za tři hodiny po třetí injekci oxytocinu, pro který mi do Kroměříže jela naše moc hodná kmotřička Lenka od holek labradorek. Je to modrý kluk, zatím největší štěně, má 230g. Narodil se doma! ;)

Jenže po narození kluka obříka se zase nic nedělo, byli jsme domluvení s panem doktorem že pokud se do dvou hodin další štěňátko nenarodí, přijedem. A ona se narodila holčička, těsně před odjezdem na veterinu. Tak jsme nikam nejeli a čekáme co se dál bude dít. Holčička je zbarvení grizzly a je to naše "Droběnka", váží jen 182 gramů, což se oproti ostatním sourozencům zdá málo, ale "na bordera dobrý!" :)  Droběnka na nás taky vystrčila nejdřív zadeček, taky si lokla jako modrý bráška a taky v ní pěkně chrčelo. Ale oba už jsou v pořádku, ani jeden z nich nechrčí, tak je to dobré. 

Teď máme ještě nějaký čas než se narodí pravděpodobně poslední štěňátko, tak budeme odpočívat. Myslím, že si to obě zasloužíme. Teda já budu asi spíš fotit.

Jak to bylo dál se dozvíte až se to stane! ;)

Tak stalo se to, že poslední předpokládané štěňátko byla jen ztvrdlá, zavinující se děloha "v křeči". Takže konečný počet štěňátek po sonografickém vyšetření je - sedm statečných. Čtyři kluci, tři holky, tři kluci modří a jeden grizzly, jedna holka modrá a dvě grizzly. Nejmenší fenečka už má oficiální jméno Della, největší kluk je Damián. Nejdůležitější ale je, že všechna štěňátka i Hanelka jsou v pořádku a zdraví, štěňátka napapaná a spokojená a maminka šťastná, jak je ostatně hezky vidět na následující fotce. A ostatní fotky, které se mi dnes, v první den života "na suchu" našich maličkých podařilo vyfotit najdete na Rajčeti.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode