chovatelská stanice borderteriérů

Vrh "B" a Herpes virus

… každé poučení bolí …

Chtěla bych se s Vámi podělit o svou draze zaplacenou zkušenost s herpes virem. 
Na první krytí a vrh své fenky jsem se připravovala myslím velmi zodpovědně. O možnosti očkování proti herpes viru jsem věděla, i náš veterinář mi o této možnosti řekl. Bohužel, jestli očkují, jsem se ptala patrně pouze chovatelů, kteří se s tímto virem nejspíš nikdy „osobně“ nesetkali, tudíž toto očkování považovali za zbytečné. Rozhodla jsem se tedy, že ani já proti herpes viru očkovat nebudu.

První krytí, březost, porod i péče o štěňátka proběhly naprosto bez problémů, jen jsme dle výsledků sonografického vyšetření čekali více štěňátek. Místo viděných šesti se narodila čtyři.

Po roce jsme se rozhodli k dalšímu krytí, proběhlo naprosto bezproblémově, bohužel fenka nezabřezla. A nezabřezla ani po půl roce, při příštím hárání. Za další půlrok jsem ji nechala nakrýt stejným psem jako poprvé, tentokrát se již zadařilo a po potvrzení březosti jsme se začali těšit na štěňátka. Březost opět probíhala bez problémů, o porodu už se totéž bohužel říct nedalo. Věděla jsem, že máme čekat jen dvě štěňátka, tudíž jsem určité problémy předpokládala, a to problémy spojené s velikostí „dvojčátek“.

Porod příliš nepostupoval, po dlouhé první fázi fenka neměla moc sil na vytlačení velikých štěňat, takže po injekci oxytocinu na zesílení stahů jsem z ní první štěně, které ještě nebylo ani v děložním krčku, musela doslova vytáhnout za nožičky. Dralo se na svět zadečkem napřed. Byl to čtvrtkilový kluk a až na to, že během cesty se trochu nadechl plodové vody, se jevil naprosto v pořádku a hned po důkladném vysušení se přisál k maminčině struku. Do půl hodiny po něm se mi podařilo vytáhnout i fenečku, která měla 211g, taky zadečkem napřed. Fenečka měla ne zcela uzavřenou břišní stěnu okolo pupečníku a bohužel i rozštěp patra, takže bylo jasné, že by nepřežila. Byla tedy uspána. Pejsek během prvního dne po narození prosperoval, hezky pil, maminka se o něj vzorně starala a nic nenasvědčovalo tomu, že na druhý den přijdeme i o něj. Druhý den postupně přestával pít, když jsem ho přiložila ke struku, tak se začal odvracet nebo jen tak „pocucával“, hodně se pohyboval, dělal po pelíšku velké kruhy a pořád se točil doprava. I při přiložení ke struku neustále odvracel hlavičku doprava. Navečer už jen ležel a ztěžka dýchal, už mi bylo jasné, že umírá. Ani od druhého dne od rána podávaná homeopatika mu nepomohla, bylo příliš pozdě. Dle vyjádření MVDr. Simony Müllerové, se kterou jsem stav štěňátek konzultovala po telefonu, se jednalo o infekci herpes virem.



Jedná se o specifický virus vyskytující se u psů a u ostatních psovitých šelem. Tento virus byl poprvé popsán v roce 1965 v USA jako příčina infekčního úmrtí novorozených štěňat. Herpes virus může vyvolat infekci také u starších štěňat a dospělých zvířat. Hlavním specifikem tohoto viru je celoživotní a skrytá infekce. Jinými slovy: Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci.Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru a možnosti nakažení jiných jedinců. 
Že je tento virus velmi často příčinou úmrtí v neonatálním období, je již mnoho let známo, ale dnes je tento virus rovněž velmi často zodpovědný i za neplodnost ( feny nezabřeznou, ačkoliv vše vypadá normálně nebo mají nezvykle malé vrhy či štěňata podprůměrnou hmotnost ). 

U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako např. rýma, vymizí po několika dnech. Viru se nejlépe daří na sliznici dýchací trubice a v genitáliích, přenos na jiného psa je tedy možný slinami, sekretem z nosu nebo genitálií. Při přenosu přes pohlavní ústrojí může vyvolat vznik puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Fena může být infikována již při prvním kontaktu se psem.
Je-li fena infikována při krytí nebo během březosti, přestojí sama tuto infekci většinou dobře. Avšak nebezpečným se virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci ( vstřebání ) nebo po 35.dnu k potratu či poškození plodů. Avšak nejčastěji jsou štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze v porodních cestách nebo těsně po porodu sekrety z nosu a tlamy při neustálém olizování fenou.
Štěňata, která se zpočátku zdají čiperná a životaschopná, odmítají za krátký čas sát, jsou apatická, trpí dušností a bolestivě kníkají. Jestliže onemocní všechna štěňata ve vrhu, je úmrtnost skoro 100%. Mladší jedinci zemřou ve většině případů během 24 až 48 hodin po objevení se prvních příznaků. Onemocní-li starší štěňata, mají určitou naději na přežití. Většinou však mají celoživotní neurologickou poruchu. 

Přítomnost viru jako takového se ze živého zvířete zjistit nedá ani v ČR ani v západní Evropě. Lze vyšetřit krev jedince pouze na PROTILÁTKY proti CHV s předpokladem, že pokud pes virovou infekci přestál, jeho tělo si protilátky vytvořilo. Vyšetření chovné feny před krytím je však naprosto nerelevantní vzhledem k tomu, že infikována může být při krytí nebo kdykoliv po něm. 
Naštěstí existuje vakcína proti herpes viru, a to „Eurican herpes 205“. Vakcína obsahuje čisté protilátky CHV, jedná se tedy o aktivní imunizaci feny a nenarozených štěňat. Fenu je třeba vakcinovat přibližně týden před předpokládaným krytím nebo až týden po něm, ideálně dva dny po krytí, kdy už víme že ke spojení skutečně došlo, a druhou dávku je třeba aplikovat týden před předpokládaným porodem. První dávkou předcházíme úhynu embryí (tzv. notoricky nezabřezávající feny), druhou dávkou pak imunizujeme přímo štěňata. Jedna dávka této vakcíny stojí přibližně 800 – 1000,- Kč a očkování je samozřejmě třeba provádět během každé březosti.
Je na každém chovateli, aby se sám rozhodl pro správné řešení. Tímto článkem jsem chtěla dát k dispozici informace, které mě při rozhodování o tom, jestli očkovat, chyběly. Takže můj závěr: jsem jednoznačně PRO očkování proti herpes viru. Nechci již nikdy držet v dlaních plačící štěňata a bezmocně se dívat, jak pomalu umírají … 

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode