Bretaň

19.7. jsme s holkama vyrazili na dovolenou do Bretaně (fotogalerie). Na zadní sedadlo jsem jim dala deku, připásala je postrojky Greendog a jelo se. Holkám se cesta líbila, přejezd na místo určení jim kupodivu nedělal žádné potíže, i když musely trávit tak dlouhou dobu v autě.

Po cestě tam to ještě nebylo tak hrozné, na 66. kilometru na Prahu se nám pokazilo auto, takže jsme byli přinuceni k celodenní přestávce. Tu jsme strávili u našich milých přátel v Ledečku u Sázavy. Druhý den jsme se mohli vydat na další cestu, naštěstí šlo jen o "zbláznění" auta - špatný software. 

Do Francie se nám podařilo dostat na druhý den po celonoční jízdě Německem. V Bretani jsme strávili nádherný týden, spali ve stanu po kempech - to se holkám moc líbilo, protože se z pelíšku postupně probojovaly až pod můj spacák, kde se jim spalo se mnou moc dobře. Nejkouzelnější byla rána, kdy holky začaly dělat "žížalky", ležely na zádech a mrskaly se ze strany na stranu a mručely u toho rozkoší. Spaní s páníčky na stejné úrovni je prostě paráda! Horší bylo všechno vždycky každé ráno zbavit chlupů ... ! :)

Myslím, že nejvíc se holkám líbilo lítání po plážích. Občas se k nim připojil nějaký místní pes, nejčastěji border kolie nabo bretaňský ohař. Border teriéra jsme za celou dobu žádného nepotkali. Lidi se nás často ptali, co jsou holky za plemeno, asi ve Francii moc borderů nebude. Teda aspoň ne v Bretani. 

S volným pohybem psů jsme vůbec žádné problémy neměli, v přírodě žádné zákazy nejsou, jen do nějakých městských zahrad se se psy nesmělo. Tak holky prostě počkaly před branou nebo v autě (to jen ve stínu). Po celou dobu našeho pobytu byly velice příjemné teploty, které se nepřehouply nad 21°C, takže bylo možné nechávat holky v případě nutnosti i v autě. Naštěstí to nebylo moc často třeba, na většinu míst mohly normálně s námi a většinou byly velice obdivované. 

Co se týče kempů, tak hned první který jsme objevili, byl i nejlepší. Byl moc hezký, u jezera, levný a za psy se dokonce neplatilo vůbec. V ostatních po nás vždy nějaký drobný poplatek za psy vybírali. V jednom kempu, mimochodem moc hezkém, po mně dokonce paní chtěla pasy, kontrolovala očkování. Ty jsem měla v pořádku pro obě holky, takže mi to vůbec nevadilo. Tento kemp byl taky moc hezký, v lese, který vyvolával pocit, že se každou chvíli mezi stromy musí vynořit kouzelník Merlin na koni. Byly tam duby porostlé břečťanem, mechy, holubinky ... krása. A kousek od kempu nádherné jezero s průzračně čistou vodou. Asi to bude tím, že kemp byl v národním parku Armoric.

Cesta zpět byla asi pro holky náročnější, i když na nich nebylo vůbec vidět, že by jim něco vadilo. Cesta trvala cca 20 hodin, dělali jsme přestávky na benzinkách nebo odpočívadlech, kde jsem holkám házela klacíky nebo je nechala prostě jen proběhnout a šmejdit po myších dírách. Nejhorší byl příjezd do Brna, kde jsme měli "spací zastávku" u maminky. Holky byly dosyta vyspané a odpočaté a chtěly se pořádně proběhnout, zatímco my jsme byli podobní spíš zombíkům a byli zralí tak akorát na tu postel. Tak jsem ještě musela sebrat poslední síly a jít se s holkama ještě pořádně projít. Naštěstí lítaly jako o život, pro klacíky nebo jen tak po louce, takže brzo byly vylítané že měly jazýčky stočené do ruličky. A po snídani byly ochotné si zase jít s náma lehnout. Stejně jsme vydrželi spát jen dvě hodiny, maminka uvařila dobrý oběd a odpoledne jsme se vydali na poslední úsek cesty, domů do Hulína. A spát jsme šli až večer v normální dobu. 

Takže za sebe můžu cestování se psy po Evropě (EU) jen doporučit, jen je třeba aby pejsci byli dobře socializovaní a dobře vychovaní, aby je nic nerozhodilo. Naše holky celou dovolenou absolvovaly naprosto s přehledem a velice si to užívaly. Bodejť by ne, když ze všech dobrot - sýrů, salámků a vynikajících francouzských baget dostávaly svoji "DPH". Chutnaly jim i mušle, jen Basta odmítala jíst krevety. Kupodivu doma nevyžadovaly ani "DPH" z jídla, ani spaní s páníčky. Jsou to holky šikovné!